šťavnatka zlatá:

Šťavnatka zlatá představuje vzácnou ozdobu borových lesů, kde září doslova na dálku a žádná slova nedokáží vystihnout její půvab a krásu. Objevuje se obvykle po prvních přízemních mrazících a často ve společnosti šťavnatky pomrazky (Hygrophorus hypothejus), se kterou má vyjma odlišné barvy klobouku, téměř shodné znaky. Vyrůstá většinou v menších skupinkách, s oblibou v písčitém podloží pod borovicí černou (Pinus nigra), zhruba od října do prosince.

Popis: Klobouk je 25-50 mm široký, zpočátku polokulovitý, později plochý až mírně prohloubený, někdy na temeni vypouklý a na okraji zvlněný, slizký, lepkavý, žlutooranžově melírovaný, oranžově červený až karmínově červený, uprostřed tmavší, na okraji světlejší a spíše žlutooranžový. Lupeny jsou sbíhavé, řídké a zároveň silné, zpočátku bělavé, později nažloutlé až naoranžovělé, někdy s tmavšími skvrnkami. Třeň je 40-80 x 6-10 mm velký, válcovitý, plný, slizký, uprostřed tlustší, pod kloboukem a ve spodní části zúžený, v mládí bělavě žlutý, později od středu směrem k bázi až naoranžověle žlutý. Dužnina je bělavě nažloutlá, těsně pod pokožkou klobouku žlutooranžová, má mírně nasládlou chuť a vyznačuje se nevýraznou ovocnou vůní.
Záměna za nějaký jiný druh není vzhledem k biotopu příliš pravděpodobná. Podobně zbarvená šťavnatka nádherná (Hygrophorus speciosus) vyrůstá výhradně pod modříny.

Využití: Jedná se o jedlou, avšak vzácnou houbu, která je zařazena v Červeném seznamu jako kriticky ohrožený druh. Z tohoto důvodu se ke konzumaci nedoporučuje.