Bez hroznatý:

Keř z čeledi zimolezovitých (Loniceraceae) vysoký do 3 m, větve přímé až obloukovité, se světle (šedo)hnědou borkou a výraznými lenticelami; jejich dřeň je – na rozdíl od známé bílé „bezové duše“ bezu černého skořicové barvy; listy vstřícné, lichozpeřené, nejčastěji se 2 jařmy podlouhle vejčitých, zašpičatělých, pilovitě zubatých lístků, tmavozelené, řapíky a báze hlavních žilek často purpurově naběhlé; květenství je mnohokvětá vrcholičnatá lata, v obrysu – na rozdíl od známé „placky“ bezu černého – válcovitě eliptičná; květy drobné, žlutozelené; plody korálkově červené peckovičky. Kvete od konce března do začátku května. Roste na krajích lesů, na pasekách, křovinatých stráních, v roklích, podle cest i na rumištích a hradních zříceninách, na půdách vlhčích, obvykle mírně kyselých, s dostatkem živin; u nás dosti hojně především na horách, kde nahrazuje bez černý. Celá rostlina s výjimkou dužniny plodů je mírně jedovatá; plody jsou bohaté na vitamín C, po rozvaření a odstranění semen je lze použít na výrobu marmelády. V lidovém léčitelství byl dříve používán jako léčivka s především pročišťujícími účinky (laxativum, diuretikum, emetikum), zevně na rány nebo proti bolesti svalů.

Bez hroznatý - Info na Wikipedie