Jetel jahodnatý:

Vytrvalá bylina z čeledi bobovitých (Fabaceae) s poléhavými, obvykle kořenujícími, 10-20(-40) cm dlouhými lodyhami a trojčetnými, dlouze řapíkatými listy. Kvete od června do srpna, často dokvétá až do září. Mimo období květu a plodu je možné jej snadno zaměnit za zcela běžný jetel plazivý, jemuž se vzhledově velmi podobá, jediným dobře viditelným znakem je absence příčné bělavé skvrny na lístcích, ta ale jeteli plazivému může někdy chybět také. Za květu je rozlišení snadnější, ale také ne bezproblémové: jetel jahodnatý kvete světle růžově až téměř bíle, jetel plazivý bíle či smetanově, ale vzácněji i narůžověle. Za plodu už záměna nehrozí – kalich jetele jahodnatého se po odkvětu nafukují a zcela zakrývají plody i se zaschlými zbytky koruny a vytvářejí tak kulovité, jahodu připomínající plodenství zbarvené světle hnědě s náběhem do růžova či fialova. Roste na stále či střídavě vlhkých, zpravidla zasolených půdách, vždy na nezastíněných místech, klasicky na zasolených pastvinách, okrajích cest a návsích (nejlépe takových s rybníčkem, kde se pasou husy – těch však valem ubývá); u nás až na výjimky jen v teplých oblastech roztroušeně, častěji v severozápadních Čechách a na jižní Moravě, na velkých částech území (jižní Čechy, severní Morava) neroste vůbec. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je řazen mezi druhy ohrožené (C3), zákonem zvláště chráněn není.
Pozn.: Na jižní Moravě roste jetel Bonannův, který se od jetele jahodnatého liší elipsovitým tvarem plodenství a nafouklými kalichy ne zcela zakrývajícími zaschlou korunu; roste na stejných stanovištích jako jetel jahodnatý, nezřídka i společně s ním, a je s ním spojen četnými přechodnými typy – otázkou je tedy, zda se jedná o samostatný druh nebo jen o poddruh jetele jahodnatého.

Jetel jahodnatý - Info na Wikipedie