kornice otrubičnatá:

Kornice patří mezi zajímavé houby, vyrůstající z protrhávající se kůry. Objevuje se jich u nás několik a můžeme je rozlišovat i podle ekologie. Pokud je nalezneme na větvičkách listnáčů, je jejich determinace vcelku jednoduchá. Na listnáčích vyrůstají kornice z rodu Encoelia a některé se dají určit i pomocí makroskopických znaků. Kornice z rodu Crumenulopsis a Cenangium vyrůstají výhradně z jehličnanů.

Kornice otrubičnatá vyrůstá na listnáčích, daří se jí především na lískách a olších a setkat se s ní můžeme v chladnější části roku, zhruba od prosince do dubna. Objevuje se většinou v početných shlucích a poznáme ji podle hnědých, maximálně 15 mm velkých plodniček, které se vyznačují hladkou vnitřní částí, výrazně vločkatou vnější částí a kožovitou konzistencí. Plodničky jsou hygroskopické, zprvu baňkovité a uzavřené, později se obvykle cípovitě protrhávají a mění svůj vzhled v závislosti na vlhkosti. Pokud mají dostatek vláhy, mohou se až ploše rozložit, zatímco za sucha se téměř celé uzavírají.
Záměna je možná především za kornici svazčitou (Encoelia fascicularis), která je menší, bývá tmavší a vyrůstá na topolech, jasanech, vrbách a jeřábech. Další možnost záměny představují kornice lipová (Encoelia tiliacea), jež vyrůstá na lipových větvičkách, liší se oranžovohnědou vnitřní částí, červenohnědou vnější částí a spíše polokulovitým, později až ploše miskovitým tvarem plodnic, a kornice nejlysejší (Encoelia glaberrima), jejíž plodnice dorůstají maximálně do 10 mm a objevují se pravděpodobně jen na habrovém dřevě.

Využití: Všechny druhy kornic řadíme mezi nejedlé houby.

kornice otrubičnatá - Možnost záměny za jinou houbu: