Rozšíření
Pochází nejspíše z jihovýchodní Asie, v současnosti je rozšířena zejména v teplých oblastech celého světa (v Evropě např. chybí na Islandu a ve Skandinávii i Finsku, na britských ostrovech se vyskytuje zřídka). Na našem kontinentě zdomácněla mnohem dříve než potkan, dosud známé nejstarší nálezy pocházejí z počátku 2. tisíciletí př. n. l. (ve Středomoří), ve střední Evropě se objevila přinejmenším okolo 2. století n. l.

Poprvé je doložena z ranně středověkých archeologických vykopávek z Pražského hradu (10.-13. st. n. l.) a následně z vrcholného středověku (Praha, Tábor, Krašov, Tetín aj.). Její pozdější vymizení nemá přímou souvislost se zavlečením potkana, jak se často traduje, ale spíše je důsledkem změny životního stylu obyvatel. Namísto suchých dřevěných, pro krysy ideálních staveb ze začaly stavět kamenné (později cihlové a betonové) budovy s vlhkým sklepením a pospojované podzemní kanalizací. U nás krysa na nějakou dobu zcela vymizela a objevila se znovu na přelomu 19. a 20. století (Děčín 1879, Mělník 1914 a Praze 1929). Nové osídlení souviselo s rozvojem lodní dopravy na Labi (zavlečení z Hamburku). Dnes se krysa vyskytuje v severních a středních Čechách v prostoru zhruba vymezeném Prahou, Rakovníkem, Louny, Chomutovem, Teplicemi, Děčínem, Českou Lípou a Mladou Boleslaví. Osídlené území se zvolně zvětšuje (např. po roce 2000 byla poprvé zjištěna i na jih od Prahy (Říčany). Na severní Moravě a ve Slezsku měla historie výskytu zřejmě jiný průběh, neboť ostrůvkovité pozůstatky původních populací se zde zachovaly až do počátku 20. století. O současné situaci přesné údaje nejsou, v 80. letech 20. století byl zaznamenán izolovaný výskyt z podhůří Moravskoslezských Beskyd (Čeladná, 1983).

Literatura
Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání