kukmák okázalý:

S houbami se v přírodě nesetkáme jen v lese, ale prakticky na každém kroku. Objevují se také v sadech, zahradách, parcích, nebo na polích, kde se výborně daří kukmáku okázalému. Tato houba vyrůstá dosti hojně, obvykle v početných roztroušených skupinách a nejčastěji na sklizených polích, kde si pochutnává na tlejících zbytcích hnoje a slámy.

Popis: Klobouk je 40-120 (150) mm široký, zprvu kuželovitý, později až rozprostřený, na temeni často tupě vyhrblý, hladký, ale zároveň přitiskle jemně vláknitý, hedvábitě lesklý, bílý, šedobělavý nebo šedohnědý. Lupeny jsou odsedlé, husté a břichaté, zprvu bělavé, brzy narůžovělé, v dospělosti až masově růžové. Třeň je až 200 mm vysoký, válcovitý, na bázi rozšířený a opatřený bílou blanitou pochvou, jemně vláknitý, zprvu bílý, později s mírným okrovým až hnědavým nádechem. Dužnina je bělavá, s nevýrazným zemitě ředkvovým pachem a mírnou chutí. Záměna je možná za některé bělavě zbarvené muchomůrky, jež se však liší přítomností prstene. Ostatní druhy kukmáků bývají buď menší, nebo vyrůstají ze dřeva.

Využití: Řadíme jej k jedlým, ale podřadnějším houbám.

kukmák okázalý - Možnost záměny za jinou houbu: