lysohlávka česká:

Lysohlávka česká byla popsána poměrně nedávno v 80. letech minulého století naším mykologem Svatoplukem Šebkem a byla evidována jako platný druh. Podle nejnovější molekulární studie to však vypadá, že se jedná o pouhou varietu lysohlávky srbské (Psilocybe serbica).

Stručný popis: Poznáme ji podle vyklenutých až plochých, na okraji jemně rýhovaných, šedohnědých klobouků, které mívají často okrový nádech a ve stáří je zdobí zelenomodré skvrny. K dalším charakteristickým znakům patří úzce připojené šedohnědé lupeny a nepatrně pokroucené, vytáhlé, bělavě hnědé až šedohnědé třeně.
Plodnice vyrůstají poměrně vzácně, zpravidla pozdě na podzim, v době kdy se poprvé citelněji ochladí. Nalézt je můžeme na rozkládajících se větvičkách v opadu listí, především na rudeálních místech s vyšší koncentrací dusíku. Zaměnit je můžeme za jiné lysohlávky, dále za různé druhy límcovek, ale také za celou řadu dalších hub, ke kterým patří i velmi nebezpečné čepičatky.

Zajímavost: Lysohlávka česká patří k jedovatým houbám, může být ale také prospěšná. Využívá se v lékařství a údajně v ní byly objeveny některé protirakovinné látky.
Vzhledem k tomu, že obsahuje psychoaktivní látky psilocin a psilocybin, patří mezi nejvyhledávanější houby. Tyto látky způsobují halucinogenní stavy, které však nemusí být každému člověku příjemné a při případném předávkování, mohou být dokonce dosti nebezpečné.