muchomůrka citronová:

Objevuje se v listnatých i jehličnatých lesích, nejčastěji pozdě na podzim, přičemž v některých letech se s ní můžeme setkávat dokonce ještě v prosinci. Vyznačuje se bledě žlutým nebo zelenkavě žlutým, až 90 mm širokým kloboukem se žlutými až žlutohnědými bradavkami, volnými, středně hustými a bělavými až bělavě nažloutlými lupeny, jemně vláknitým, bělavým až nažloutlým třeněm, opatřeným nepřehlédnutelným blanitým prstenem a výraznou polokulovitou, na vrcholu jakoby odříznutou hlízou. Záměna je možná za podobně zbarvenou muchomůrku slámožlutou (Amanita gemmata), která se liší spíše příjemnou vůní dužniny a méně výraznou hlízou a prstenem a za bílou formu muchomůrky citronové (Amanita citrina var. alba), lišící se celistvě bělavými plodnicemi. Méně zkušení houbaři by ji mohli zaměnit i za muchomůrku zelenou.

Využití: Řadíme ji k jedovatým houbám, které způsobují nepříjemné žaludeční otravy a srdeční problémy. Obsahuje ropuší jed bufotenin, který se nachází i v muchomůrce porfýrové (Amanita porphyria).

muchomůrka citronová - Možnost záměny za jinou houbu: