Rozšíření
Je rozšířena ve dvou izolovaných oblastech – na ruském Dálném východě, v Koreji a Číně (včetně ostrova Tajwan) a dále od Střední Asie a Kavkazu po střední Evropu (Severoněmecká nížina a severní Itálie). Jejímu většímu pronikání do evropského vnitrozemí brání zalesněná horstva karpatského a hercynského systému.

U nás se převážně vyskytuje jen v místech, která odlesněnými prostorami navazují na severní větev jejího rozšíření.V Čechách je známá z Chebska, hřebenů Krušných hor, Děčínska, Českolipska (povodí Ploučnice a Smědé), Liberecka a Frýdlantska, dále z východního Podkrkonoší a Broumovska. V řadě případů jde vysloveně o ostrůvkovitý výskyt, který v nepravidelných intervalech zaniká a znovu se obnovuje (tzv. pulzování hranic areálu). Literatura uvádí i několik starších údajů z vnitrozemí Čech, žádný však není spolehlivě doložen. Na Moravě a ve Slezsku je výskyt rozsáhlejší, ve 2. polovině 20. století souvisleji zasahoval od severu zhruba k Lipníku nad Bečvou, poměrně nedávno však došlo k výraznému posunu jižní hranice na střední Moravu (Olomoucko, Brno, Prostějovsko, Kroměřížsko) a nejnověji dokonce až na Hodonínsko a Znojemsko. Leccos nasvědčuje, že podobné výkyvy se mohly odehrát i v minulosti (např. v návaznosti na velké povodňové vlny). Nejvíce nálezů pochází z poloh do 300 m n. m., nejvýše položená pozorování jsou známá z hřebenů Krušných hor a Hrubého Jeseníku (asi 800 m n. m), v Krkonoších se občas objevuje i výše (1000-1400 m n. m.). Myšice temnopásá je zoogeograficky zajímavý druh, a proto doporučujeme nahlásit jakékoliv nálezy mimo popsaný areál výskytu odborníkům.

Literatura
Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání