Rozšíření
Od západní Francie do Japonska, na sever probíhá hranice areálu zhruba v úrovni polárního kruhu, místy jej i překračuje, na jihu zasahuje do severní Itálie, Bulharska, na Kavkaz a zahrnuje i severní Írán, Střední Asii, Kašmír a střední Čínu.

Ještě před 30 byl pokládán za jednoho z nejvzácnějších druhů netopýrů v ČR s ostrůvkovitým výskytem v horských a podhorských lesnatých oblastech (Pošumaví, Český les, sudetská pohoří). Od té doby se obraz jeho rozšíření radikálně změnil, a to nejen díky zvýšené pozornosti věnované tomuto druhu, ale i v důsledku průkazné populační expanze (početnější zimní nálezy, řada nových letní kolonií i množství detektorových záznamů). V současnosti už patří k běžným druhům nejen ve všech horách a vrchovinách (hraniční pohoří, Českomoravská vrchovina), ale pravidelně se objevuje i v níže položených oblastech (Moravský kras, Křivoklátsko, Znojemsko, jihočeské pánve aj.). Nejnověji jeho kolonie dokonce osídlují i stanoviště vysloveně antropogenního charakteru (např. centrum Českých Budějovic, novostavba v Karlštejně).

Literatura
Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání