Echolokace: FM hlasy značné intensity (60-20kHz) s maximem energie v koncové CF části kolem 23-25 kHz, v HD detektoru zní (na rozdíl od n. rezavého) jako víceméně pravidelné „čip-čip-čip-čop“ slyšitelné až na vzdálenost téměř 100 m. V období páření (srpen-září) jsou nápadné dlouhé (20-30 ms), dobře slyšitelné lákací hlasy samců (10-21 kHz).

Rozšíření
Žije v zóně opadavých a smíšených lesů západní části palearktické oblasti od Iberského poloostrova, Irska, Velké Británie a po 57º s. š. k řece Ural, ostrůvkovité populace známe i ze střední Asie, Afghánistánu, severozápadní Indie a v severní Afriky, na Kanárských ostrovech a Madeiře. Nálezy z jižních oblastí (Turecko, Zakavkazí a Írán) jsou soustředěny do podzimního až zimního období a není zřejmé, zda se zde tento tažný druh také rozmnožuje. Ve většině areálu patří k vzácnostem, vysloveně hojný je pouze v Irsku.

U nás jde o vzácný druh s vysloveně ostrůvkovitým výskytem, pravidelněji zjišťovaný pouze v oblastech s vyzrálými porosty listnáčů, typicky v podhorských oblastech, vrchovinách a pahorkatinách (např. Šumava, podhůří Jeseníků, střední Morava). Celkem je dosud známý asi ze 40 lokalit včetně 5 letních kolonií ve stromových dutinách, v ptačích budkách a ve štěrbině stěny budovy.

Literatura
Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání