Netýkavka malokvětá:

Jednoletá lysá bylina z čeledi netýkavkovitých (Balsaminaceae) vysoká 20-80(-100) cm; lodyha přímá, nevětvená nebo jen na bázi větvená, s větvemi přímými, šikmo vzhůru směřujícími, tvořícími dojem trsu; listy střídavé, řapíkaté, vejčité, dlouze zašpičatělé, na každé straně s více než 20 ostrými zuby, svěže zelené, neojíněné; květy v 3-10květých dlouze stopkatých úžlabních hroznech, nejvýše 2 cm velké, světle žluté, uvnitř červeně tečkované, s krátkou přímou ostruhou (někdy tvoří i menší květy kleistogamické, tj. trvale uzavřené, uvnitř kterých proběhne samoopylení); plody jsou podlouhlé tobolky pukající pěti chlopněmi, které při dozrávání semen vysýchají a mají tendenci se zkrucovat, čímž v tobolce roste napětí – pak i při nepatrném mechanickém podnětu, třeba doteku, tobolka prudce pukne a semena se rozstřelí do okolí. Kvete od června do září. Roste často ve velkých porostech ve vlhčích listnatých i jehličnatých lesích, zvláště v ruderalizovaných nebo suťových, podle vodních toků, ale také na slunných narušených místech, jako na rumištích, továrních dvorech či železničních náspech; vyžaduje vlhko, již při krátkodobém suchu viditelně vadne, při delším jako jeden z prvních druhů odumírá. Pochází z jihozápadní Sibiře, zplaněla (patrně z botanických zahrad) v Čechách koncem 19., na Moravě až začátkem 20. století, zhruba o půl století později začala čím dál rychleji expandovat zpočátku do narušených, později i do přirozených lesních porostů; je velmi nebezpečným invazním druhem, její rozsáhlé zapojené porosty vytlačují původní bylinné druhy a úplně mění charakter podrostu. Nyní se u nás vyskytuje běžně na celém území s výjimkou málo narušených vyšších horských poloh. Je slabě jedovatá.

Netýkavka malokvětá - Info na Wikipedie