Plavuň vidlačka:

Vytrvalá bylina s plazivým kořenujícím stonkem až 1 m dlouhým; větve jsou vystoupavé, zakončené obvykle dvěma výtrusnicovými klasy, včetně jich až 25 cm vysoké. Drobné čárkovité listy zakončené dlouhým bílým chlupem porůstají hustě celou lodyhu s výjimkou vystoupavých konců větví. Výtrusy dozrávají od června do září, při pohybu lodyhy vypadávají jako obláček prachu (viditelné na jedné z fotografií). Dříve se používaly v lékařství jako zásyp na rány, nebo – díky své vysoké hořlavosti – ke světelným efektům v divadlech. Roste v řídkých jehličnatých lesích nebo na vřesovištích od pahorkatin do subalpínského stupně, často na narušených stanovištích, jako jsou lesní cesty nebo zářezy silnic. Její kořeny žijí v mykorhize – těsné symbióze s houbami, které jsou citlivé na znečištění, proto její výskyt indikuje čisté životní prostředí.

Plavuň vidlačka - Info na Wikipedie