Ekologie
Na jaře si plšíci staví kulovitá hnízda z trávy, listí a mechu. Každý jedinec má 3-5 hnízd, která střídavě využívá. Zimní hnízdo je umístěné pod kameny nebo kořeny, ve starých pařezech i v norách jiných hlodavců. K zimnímu spánku se ukládá v září až říjnu, probouzí se v dubnu. Na zimu se vždy dobře vykrmí. Potravu plšíků tvoří semena, plody, ořechy, pupeny a kůra. Z 50 % se však potřebuje živočišné krmení, požírají hmyz, žížaly, měkkýše a s oblibou vybírají i ptačí vejce.
Mláďata se rodí od konce května, samice je březí 22-25 dnů. Obvykle mívají 3-5 mláďat, výjimečně až 7. Mléko sají 3-4 týdny, po jednom měsíci poprvé opouští hnízdo. Plšíci se v přírodě dožívají maximálně 3-4 roků, v zajetí však mohou žít až 6 let. Jejich chov je podobný jako u plchů rodu Graphiurus.

Rozšíření
Obývá Evropu vyjma Pyrenejského poloostrova a severských oblastí, na východě zasahuje do povodí Volhy a turecké Anatolie.

Běžně, i když nehojně se vyskytuje na většině území ČR, v horách až v pásmu kosodřeviny (do 1400 m n. m.).

Literatura
Anděra M., Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce, 2. doplněné vydání