Prstnatec Fuchsův pravý:

Vytrvalá bylina z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) s prstovitě dělenými zploštělými hlízami vysoká 30-60 cm; lodyha přímá, nevětvená; obvykle hnědě skvrnité listy vyrůstají v dolní polovině lodyhy a svými špičkami nedosahují ke květenství, dolní obvejčité až obkopinaté, horní úzké a výrazně menší; květy v hustém válcovitém klasu s krátkými listeny, koruna je obvykle světle fialová až růžová s velmi variabilní nachovou kresbou různé sytosti od velmi výrazné po téměř nezřetelnou, zřídka celé bílé; plody jsou tobolky. Kvete v červnu a červenci. Roste zpravidla na loukách, někdy sušších, obvykle však vlhkých až mokrých, v prameništích a na okrajích rašelinišť, někdy i ve světlých lesích nebo v porostech kosodřeviny; u nás byl dříve rozšířen poměrně hojně na celém území s výjimkou nejsušších a nejteplejších oblastí, nyní jen roztroušeně a převážně ve vyšších polohách, od podhůří do hor, stále však zůstává po prstnatci májovém druhým nejrozšířenějším druhem rodu. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je řazen mezi vzácnější druhy vyžadující pozornost (C4), zákonem je chráněn v kategorii druhů ohrožených.
Kromě tohoto poddruhu u nás rostou ještě další dva – prstnatec Fuchsův chladnomilný, asi poloviční výšky a jen v nejvyšších pohořích, a prstnatec Fuchsův Soóův s květy bílými, avšak na pysku nachově skvrnitými, v Bílých Karpatech.
Prstnatec Fuchsův bývá často zaměňován za prstnatec plamatý, se kterým byl dříve spojován a i dnes je některými botaniky považován jen za jeho poddruh. Liší se od něj listy nejširšími nad polovinou délky (p. plamatý v polovině), skvrnami na listech příčně čárkovitými (p. plamatý okrouhlé) a především prostředním lalokem pysku nejméně stejně velkým jako postranní (p. plamatý ho má výrazně menší, jen jakýsi zoubek mezi postranními laloky). O prstnatci plamatém však u nás (bohužel) nemá prakticky cenu uvažovat – je to druh kriticky ohrožený a v současnosti roste asi již jen na jediné malé lokalitě na Dokesku.

Prstnatec Fuchsův pravý - Info na Wikipedie