Úvodní strana > Houby > Stopkovýtrusné vyšší (Nelupenaté houby) >
sírovec žlutooranžový: Laetiporus sulphureus
> Foto ID 19337
sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus)
sírovec žlutooranžový - Foto ID 19337
Pravidla a podmínky užití fotografií
Fotografie není online – nutné objednat e-mailem
sírovec žlutooranžový:
Sírovec žlutooranžový roste s oblibou na ovocných stromech, ale také na akátech, topolech, vrbách, bucích, dubech a na dalších listnáčích. Objevuje se na živém i mrtvém dřevě, zpravidla v trsech s klobouky vyrůstajícími většinou střechovitě nad sebou, zhruba od května do počátku listopadu.Popis: Klobouk je 100-500 mm široký, v mládí nepravidelně tvarovaný a tlustě zaoblený, sírově žlutý, žlutooranžový až červenožlutý, později polokruhovitý nebo vějířovitý, vybledle žlutý až krémově bělavý a vysychající. Rourky jsou 1,5-4,5 mm vysoké a sírově žluté, póry jsou velmi drobné, mnohoúhelníkové, zpočátku rovněž sírově žluté, později žlutookrové. Dužnina je bělavě nažloutlá, v mládí šťavnatě masitá a měkká, ve stáří vysychající a drolivá.
Záměna je možná za dosti vzácný sírovec horský (Laetiporus montanus), jenž vyrůstá ve vyšších polohách na jehličnanech. Některé starší plodnice ještě mohou být zaměněny za vějířovec obrovský (Meripilus giganteus), který většinou napadá kořenový systém buků, vyznačuje se spíše žlutohnědým zbarvením klobouku, bělavými póry a zcela odlišnou vůní dužniny.
Kuchyňské využití: Sírovec žlutooranžový představuje poměrně chutnou nakyslou houbu, ze které si někteří houbaři připravují falešné pečenáče nebo dokonce bramborový salát. Využívají se pouze mladé šťavnaté plodnice a nedoporučuje se sběr z akátů. Plodnice z této dřeviny způsobují některým jedincům zažívací obtíže.
Pro prohlížení fotografií doporučujeme celoobrazovkové zobrazení - klávesa F11.
Odkazy: Atlas hub | Otrava houbami | Glucamedic | Horoskopy | Lunární Kalendář | Calendar | Astro-Seek | Další odkazy