Třešeň křovitá:

Ke třešni křovité si nikdo žebřík přistavovat nemusí – je to opadavý keř z čeledi růžovitých (Rosaceae) vysoký pouze 30-100(-150) cm! Rozrůstá se pomocí četných podzemních výhonů, takže na vhodných lokalitách může tvořit rozsáhlé porosty, tzv. polykormony, které jsou vlastně geneticky jedinou rostlinou; větve tenké, hnědé; listy řapíkaté s čepelí obvejčitou nebo eliptičnou, na okraji drobně pilovitou, špičaté, s klínovitou bází, a podle dvou znaků na nich poznáte, že před sebou nemáte jen semenáček třešně ptačí nebo višně: řapíky jsou bez žlázek, a listy na květonosných větévkách jsou zpravidla výrazně menší než na dlouhých větvích – třešeň ptačí a višeň mají na řapíku obvykle 2 tmavočervené bradavkovité žlázky a všechny listy stejně velké; květy čistě bílé, dlouze stopkaté, vyrůstají po 1-5 na zkrácených větévkách, rozvíjejí se zároveň s rašením listů; plod je světle až tmavě červená peckovice s příjemně nakysle sladkou chutí. Kvete v dubnu a květnu. Roste na suchých slunných kamenitých stráních, skálách, mezích, v lesních lemech a podle polních cest, nejčastěji na vápenci, čediči, opuce nebo spraši; u nás roztroušeně v nížinách a pahorkatinách nejteplejších oblastí státu – ve středních a severozápadních Čechách a na jižní a střední Moravě, zvláštností je izolovaná lokalita u Českého Krumlova. Přestože je na Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR řazena mezi druhy silně ohrožené (C2), na seznamu druhů zákonem zvláště chráněných chybí. Vzhledem k charakteru výskytu na plochách často hospodářsky nevyužitelných není ani tak ohrožena ničením lokalit, jako zastíněním, když ji přerostou vyšší agresívnější druhy, např. trnka, a pak také tzv. genetickou erozí – křížením s višní, kdy v populaci postupně převládnou kříženci a třešeň křovitá jako čistý druh vymizí.

Třešeň křovitá - Info na Wikipedie