václavka smrková:

Mezi houbaři jsou václavky známé tím, že se objevují někdy okolo data, kdy slaví svůj svátek Václav. Při určitých podmínkách na ně ale můžeme narazit také v červenci a někdy pro změnu začínají růst až v průběhu října. Plodnice vyrůstají na kmenech a pařezech nejrůznějších dřevin, přičemž nejčastěji napadají smrky a jejich kořenový systém. Václavky řadíme mezi parazitické a značně škodlivé houby. Způsobují bílou hnilobu dřeva, takže nerozkládají pouze celulózu, ale také lignin.
Václavku smrkovou poznáme podle masově hnědě zbarvených klobouků s tmavými vytrvávajícími šupinami na jejich povrchu, válcovitých až kyjovitých, na vrcholu bělavých, nížeji červenohnědých třeňů, a v neposlední řadě podle prstene zdobeného tmavohnědými vločkami, opatřeného dvojitým ostřím. Záměna je možná za jiné druhy václavek, případně za neškodnou šupinovku kostrbatou (Pholiota squarrosa).

Využití: Václavka smrková patří k vynikajícím houbám, které se uplatní ve sladkokyselém nálevu a také v guláších a omáčkách. Pozor však na její houževnaté plodnice, které některým citlivějším jedincům způsobují žaludeční potíže. Tyto houby jsou navíc za syrova jedovaté a vyžadují alespoň 25 minut tepelné úpravy.

Poznámka: Uvádí se většinou pod latinským názvem Armillaria ostoyae, zde ale vycházíme z původního názvu Armillaria solidipes, který by měl být oprávněně prioritní.

václavka smrková - Možnost záměny za jinou houbu: