závojenka olovová:

Závojenka olovová představuje jednu z nejnebezpečnějších hub na světě. Její mladé plodnice připomínají tvarem malé hříbečky, což může být pro méně opatrné houbaře opravdu nebezpečné. Vyrůstá nehojně až vzácně, s oblibou v teplých dubohabrových lesích, na lokalitách s vápencovým podložím. Objevuje se většinou v roztroušených skupinách a setkat se s ní můžeme zhruba od počátku července až do října.

Popis: Klobouk je 50-150 (200) mm široký, zprvu polokulovitý až široce kuželovitý a na okraji podehnutý, později vyklenutý, v dospělosti plochý až prohloubený, většinou zvlněný a na středu tupě hrbolatý, tlustě masitý, na povrchu hedvábitě lesklý a jemně přitiskle vláknitý, bělavě našedlý, světle okrový až žemlový. Lupeny jsou středně husté až prořídlé, zoubkem přirostlé, v mládí krémově nažloutlé, později lososově růžovějící. Třeň je 40-120 x 15-40 mm velký, válcovitý, na bázi většinou hlízovitě rozšířený, v horní části zpravidla ojíněný a bělavý, směrem k bázi spíše světle okrový. Dužnina je bělavá, s příjemnou houbovou chutí a nasládle moučnou vůní.
Záměna je možná za několik podobně zbarvených hub, dokonce i za mladé plodnice hřibu dubového (Boletus reticulatus), který vyrůstá často na stejných místech jako závojenka olovová a v mládí je podobně tvarovaný a zbarvený! K nejpodobnějším jedlým druhům patří čirůvka májovka (Calocybe gambosa) a strmělka mlženka (Clitocybe nebularis). Májovky se naštěstí objevují většinou v květnu, kdy ještě závojenka olovová neroste a mlženky nacházíme naopak pozdě na podzim. Neznamená to však, že nemohou vyrůst ve stejnou dobu.

Využití: Závojenka olovová patří mezi smrtelně jedovaté houby, které způsobují snad nejkrutější otravy. K prvním potížím po požití dochází zhruba po 2 až 4 hodinách. Dostavují se silné průjmy, úporné zvracení a kruté bolesti břicha, které trvají až několik desítek hodin a postižný člověk tak může zemřít vysílením. Otrava je nebezpečná především pro děti a starší lidi.

závojenka olovová - Možnost záměny za jinou houbu: