zrnivka žraločí:

Zrnivka žraločí vyrůstá hojně v jehličnatých i listnatých lesích a daří se jí především v mechu a jehličí pod smrky. Objevuje se jednotlivě nebo v malých skupinkách, zhruba od července až do konce listopadu.

Některé charakteristické znaky: Vyznačuje se drobnějšími plodnicemi s bělavě narůžovělým až růžově nahnědlým kloboukem a podobně zbarveným, na povrchu vločkatým
třeněm, opatřeným výrazným nálevkovitým prstýnkem, který je na svrchní straně hladký a ve spodní části vločkatý. Záměna je možná za velmi vzácnou zrnivku Ambrosiovu (Cystoderma ambrosii), která vyrůstá s oblibou pod modříny a nevyznačuje se nálevkovitým prstenem.

Využití: Patří mezi neškodné, avšak nejedlé houby. Její dužninu charakterizuje nepříjemně zatuchlý pach i chuť.

Poznámka: Pro všechny zrnivky je typický jemně zrníčkatý povrch klobouku a pod prstenem nebo prstenovitou zónou zřetelně vločkatý třeň. Mezi nejběžnější druhy patří zrnivka osinková (Cystoderma amianthinum), která se dá dokonce kuchyňsky využít.