bělochoroš modravý:

Bělochoroš modravý patří mezi nepřehlédnutelné a snadno poznatelné chorošovité houby. Jeho namodralé zbarvení je v této skupině hub ojedinělé, stejně jako jeho nehořká dužnina. Objevuje se hojně na odumřelém nebo napadeném dřevě jehličnanů, nejčastěji na smrcích. Plodnice vyrůstají jednotlivě nebo střechovitě nad sebou a objevují se zhruba od června do listopadu.

Možnost záměny: Na listnáčích se vzácně objevují podobně zbarvené bělochoroše, konkrétně bělochoroš lužní (Postia subcaesia), který má bělavé plodnice s chlupatým povrchem klobouku a rourky s namodralým nádechem, a bělochoroš drobný (Postia alni), jež tvoří jakýsi přechod mezi bělochorošem modravým a bělochorošem lužním. Ve starších houbařských atlasech není uváděn, neboť byl jako nový druh pro vědu popsán teprve nedávno v roce 2001. Roste na širokém spektru listnáčů, nejčastěji na olších, topolech, jasanech a bucích.

Využití: Všechny druy bělochorošů patří mezi nejedlé houby.

Poznámka: Za informace a část citace k tomuto druhu děkuji panu Petrovi Vampolovi, který se dřevožijným houbám věnuje.