holubinka mandlová:

Holubinka mandlovka patří k nejchutnějším a nejranějším zástupcům rodu Russula. Vyrůstá již koncem května a setkat se s ní můžeme hojně v lesích všeho druhu, ale také v parcích, na hřbitovech a na jiných podobných místech, především na lokalitách se zastoupením dubu nebo břízy.

Popis: Klobouk je 50-120 mm široký, zprvu polokulovitý, později plochý, na středu vmáčklý, někdy při okraji ztenčený, ostrý a rýhovaný, rozmytě růžovohnědý, fialově hnědý nebo masově načervenalý. Lupeny jsou tenké a husté, krátce sbíhavé, zpočátku bělavé, později světle smetanové a ve stáří často rezavějící. Třeň je 30 -70 x 15 - 25 mm velký, válcovitý, na povrchu vrásčitý, bělavý, na bázi obvykle ztenčený a rezavě skvrnitý. Dužnina je bělavá, při poranění rezavějící a vyznačuje se příjemnou nasládlou chutí po lískových oříšcích a nevýraznou houbovou vůní.
Záměna je možná za několik dalších druhů, především za holubinku kolčaví (Russula mustelina), netypicky zbarvenou holubinku bukovku (R. heterophylla), holubinku namodralou (R. cyanoxantha) a holubinku celokrajnou (R. integra). Všechny tyto druhy jsou rovněž jedlé.

Využití: Holubinka mandlová je pro svoji lehce nasládlou chuť velmi oblíbená a v kuchyni všestranně využitelná.