pevník krvavějící:

Pevníky patří mezi saprotrofní, případně i parazitické houby, které se vyznačují hladkým až bradavčitě hrbolkatým hymeniem a poměrně tvrdou konzistencí plodnic. Pevníky z rodu Stereum zahrnují několik běžných druhů, mezi které patří i pevník krvavějící. Tato houba páchá v lesním hospodářství značné škody a způsobuje bílou hnilobu dřeva. Objevuje se velmi hojně na mrtvém nebo polomrtvém dřevě jehličnanů, výjimečně i na listnáčích (bříza, jeřáb, olše), především však ve smrkových monokulturách, nebo v přirozených borových porostech. Jedná se o kosmopolitní druh, se kterým se u nás setkáme od nížin až po pahorkatiny, zhruba do nadmořské výšky 800 m n.m.
Popis: Pevník krvavějící vytváří obvykle jednoleté resupinátní nebo polokloboukaté plodnice, které poznáme podle rouška, jenž při poranění krvavě červená. Ve spodních částech kmenů vytváří rozlité, až několik centimetrů velké povlaky, které bývají na horním povrchu nebo na pařezech obvykle menší, na okraji postupně odstávají a formují se někdy až do škeblovitých klobouků, které vyrůstají často střechovitě nad sebou a vytváří tak husté polokloboukaté shluky. Povrch klobouků je přitiskle chlupatý až štětinatý a na okraji bývá jemně plstnatý až lysý. Dobře vyvinuté klobouky charakterizuje vlnkovitě zprohýbaný okraj mladších plodnic, časté soustředné pásování šedých a tmavě hnědých pruhů a bělavý ostrý okraj. Rouško je víceméně hladké, částečně zaobleně hrbolkaté, bělavě šedé až šedé, světle okrové nebo krémově až pleťově nahnědlé. Záměna je možná za další druhy pevníků, které se při poranění červeně zbarvují, především za pevník horský (Streum rigens), jenž vyrůstá rovněž na dřevě jehličnanů, ale vyznačuje se robustnějšími plodnicemi a růstem ve vysokých nadmořských výškách. Na listnáčích vyrůstají dva další druhy, konkrétně pevník korkovitý (Stereum rugosum) a pevník dubový (Stereum gausapatum).

Využití: Patří k nejedlým dřevožijným houbám a k nejvýznamnějším lesním škůdcům.

Zajímavost: Na tomto pevníku občas parazituje rosolovka průsvitná (Tremella encephala), jejíž střed tvoří bělavé tuhé jádro z přeměněného pletiva pevníku.