ryzec ďubkovaný:

Ryzec ďubkovaný představuje jeden z největších druhů rodu Lactarius. Roste pod smrky, s oblibou na vlhčích lokalitách, zejména ve vyšších polohách na vápnitých půdách. Objevuje se jednotlivě nebo v menších skupinách a setkat se s ním můžeme od července do října.

Popis: Klobouk je 80-200(-250) mm široký, v mládí mělce prohloubený, později někdy až nálevkovitý, na okraji výrazně podvinutý, v dospělosti občas zvlněný, plstnatý až přitiskle šupinkatý, suchý, za vlhka lesklý a lepkavý, obvykle koncentricky kruhatý, citronově žlutý, krémově žlutý až žlutooranžový. Lupeny jsou široce připojené až mírně sbíhavé, středně husté, pružné, zprvu bělavě krémové, později žlutavé až krémově nahnědlé, na ostří za vlhka zdobené medově zbarvenými kapičkami. Třeň je 30-80 x 15-35 mm velký, válcovitý, v mládí plný a tvrdý, později dutý, křehký, bělavý až bělavě okrový, hojně posetý nepravidelně okrově žlutými až ryšavě žlutými ďubkami. Dužnina je pevně tvrdá, bělavá, při poranění citrónově žloutnoucí, s nakysle ovocnou vůní a hořce palčivou chutí. Mléko je bílé, na vzduchu rychle žloutnoucí, nahořkle palčivé. Záměna je možná za několik podobných druhů, zejména za ryzec jedlový (Lactarius intermedius), který tvoří mykorhizu s jedlemi, jeho ostří lupenů není zdobené kapičkami a povrch klobouku není koncentricky kruhatý, nebo za ryzec honosný (Lactarius repraesentaneus), jehož dužnina se na řezu zbarvuje do fialova a vyznačuje se pouze nahořklou, nepalčivou chutí. Jiné částečně podobné druhy vyrůstají pod jinými dřevinami nebo nedorůstají do takových rozměrů.

Využití: Nejedlý