Vranožka šupinatá:

Jednoletá až dvouletá lysá bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) s lodyhami 10-20(-30) cm dlouhými, obvykle k zemi přitisklými, do kruhu rozloženými, řidčeji (v hustším porostu, který ale nevyhledává) vystoupavými až polovzpřímenými. Listy řapíkaté, peřenosečné, úkrojky úzce obvejčité až téměř čárkovité, především u dolních listů dále dělené; konec listů tvarem připomíná ptačí stopu (odtud jméno). Nenápadné bílé drobné květy na kratičkých stopkách jsou v krátkých, ale hustých postranních hroznech, které se za plodu poněkud prodlužují; plody jsou dvousemenné šešulky ledvinitého tvaru, na povrchu svraskalé a žebernatě zubaté (jihoamerická vranožka podvojná, která je k nám vzácně zavlékána, je má hladké). Kvete od května do září. Je to vysloveně ruderální druh, roste na sešlapávaných místech nebo tam, kde se pase drůbež – na návsích, dvorcích, polních cestách nebo uježděných okrajích polí, okrajích návesních rybníčků, vzácně i ve městech mezi dlažbou; preferuje těžké, živinami bohaté, nezřídka zasolené a zbahněné půdy. Není to náš původní druh, ale je u nás dávno zdomácnělá; vyskytuje se vzácně v nížinách a pahorkatinách nejteplejších oblastí, zejména ve středních a severozápadních Čechách a na střední a jižní Moravě. Pokud nejste botanici, této rostliny si nejspíš v životě nevšimnete, a pokud přece ano, nenapadne vás, že by mohla být vzácná – ale je: v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je zařazena mezi druhy silně ohrožené, přesto není zákonem zvláště chráněna – snad pro svou neatraktivnost, snad proto, že roste na místech, kde ani chránit nelze; ke svému životu potřebuje tradiční lidskou činnost, ohrožena je ústupem od ní, asfaltováním návsí apod.

Vranožka šupinatá - Info na Wikipedie